Shromažďujeme know-how o právním vzdělávání. O ty nejzajímavější myšlenky se dělíme.
Ve druhém dílu seriálu o Street Law, který jsme si připravili ve spolupráci s Katedrou klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností Právnické fakulty UP, se budeme věnovat metodám, jež se ve Street Law používají. Doufáme, že představení těchto metod inspiruje nápady, které budete moci ve své výuce využít i Vy.
Otevřít příspěvekNa našem blogu se věnujeme otázkám právního vzdělávání. Ve spolupráci s Katedrou klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností Právnické fakulty Univerzity Palackého jsme si pro vás připravili seriál, který se věnuje fenoménu Street Law a metodám, které se v rámci něj využívají. Jak vzdělávat efektivně a poutavě? Existují i jiné způsoby vzdělávání, než které známe ze základních a středních škol? Je možné se jako laik vyznat ve složitém světě paragrafů a nepřehledných právních předpisů? Může člověk úspěšně hájit svá práva i když není právník? To jsou otázky, na které se tento seriál pokusí odpovědět. Street Law není pravděpodobně třeba představovat, protože však někdy není vnímáno přesně, úvodní díl seriálu se o představení přesto pokusí.
Otevřít příspěvek30. října 1935 na letišti poblíž Daytonu v Ohiu měl Boeing zpečetit svou dominanci v oblasti letového inženýrství. Jenže jeho Model 299, prototyp strategického bombardéru, kterého si mělo za miliony dolarů objednat americké vojenské letectvo, místo triumfálního letu havaroval pár vteřin po startu a dva členové posádky zahynuly. Vyšetřování nehody ukázalo, že letadlo bylo po technické stránce naprosto v pořádku a chybu udělala posádka, když před startem neodemkla ovládání […]
Otevřít příspěvekSvatava Veverková je šéfredaktorkou internetového časopisu Právo21. Stála u jeho založení ještě v roce 2016, tehdy ještě pod názvem FAKT. Podobně jako u Nugis Finem, cílem Práva21 je rozšiřovat právní povědomí, a proto chtějí psát srozumitelně a pro každého. Ačkoliv by bylo určitě možné rozpovídat se o tom, jak se daří naplňovat tento cíl a sdílet zkušenosti z této oblasti, dnes se podíváme na druhou stranu rovnice – přínos takovýchto aktivit pro studenty. Právo21 nabízí studentům právnických fakult zapojit se do psaní textů do jejich časopisu a tím se naučit něco nového. Jedná se tedy o podobný koncept, který jsme zvolili pro budování naší právní encyklopedie Iurium Wiki zejména s ohledem na univerzitní kurz Encyklopedická práce, který od roku 2018 nabízíme na Právnické fakultě Univerzity Palackého a od roku 2019 na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Se Svatavou se budeme bavit o tom, jak se daří tento cíl naplňovat a jaké mají v jejich časopisu úspěchy, pokud jde o rozvoj znalostí a dovedností studentů práv.
Otevřít příspěvekKliniky. Moot courty. Street Law. To se lidem většinou vybaví, když se zmíní právnické vzdělávání. Právnické vzdělávání má ale mnohem širší paletu témat, o nichž by se mělo debatovat. Při všech diskuzích o tom, jak do studijních programů zavést více prvků dovednostní výuky a jak je dále inovovat, se občas zapomíná na zodpovězení otázek, co očekáváme od „tradičních“ předmětů a jak by měl vypadat znalostní základ studia, který je v současné době stále dominantní složkou všech studijních programů na právnických fakultách v České republice. Také těmto teoretickým základům a způsobům jejich výuky se budeme na našem blogu věnovat. Dnes zveřejňujeme rozhovor s docentem Filipem Melzerem. Určitě se nezvládneme bavit o všech otázkách, které s tímto souvisí, a proto jsme si vybrali jejich výseč. Hlavní působiště docenta Melzera je Právnická fakulta Univerzity Palackého, přičemž studijní program magisterského oboru Právo a právní věda, podle kterého se od roku 2010 vyučuje, je právě jeho dítětem. V letech 2008 až 2010 byl totiž proděkanem pro modernizaci studia.
Otevřít příspěvekDvě jména, která jsou neodlučně spjatá s českým klinickým právním vzděláváním. Maxim Tomoszek, který stál v čele Centra pro klinické právní vzdělávání Právnické fakulty Univerzity Palackého od jeho založení v květnu roku 2008 až do roku 2016, kdy jej v této pozici vystřídala právě Veronika Tomoszková. Oba dva stáli u vzniku European Network for Clinical Legal Education (ENCLE), Maxim byl dokonce prvním prezidentem této organizace v letech 2013-2019. Na našem blogu se věnujeme myšlenkám, nápadům a inspiracím pro právní vzdělávání a klinické právní vzdělávání mezi nimi nemohlo chybět.
Otevřít příspěvekAčkoliv mnoho lidí nezná přímo zkratku „MOOC“, o možnostech studia se dnes již obecně poměrně ví. Internet má sice stále ještě (možná navíc se zvyšující se intenzitou vzhledem k fenoménu fake news) pověst média, na kterém je třeba se mít neustále na pozoru ohledně informací, které obsahuje. Internet byl ale od počátku zamýšlen jako médium, které mělo přinést revoluci v tom, jak se dá pracovat s informacemi. Nejsou informace jako informace. Informování o konkrétních událostech po světě má poněkud jiný charakter než komplexní celky zevrubně pojednávající o nějaké oblasti vědy. Po roce 2000 se snahy o to přinášet kurzy v online prostředí a nabízet je velkému množství účastníků rozjely naplno. První krůčky měly formu obvykle jednoduššího e-learningu zpravidla ve formě textu, přičemž celá tato konstrukce měla být pouhou podporu klasické „offline“ výuky.
Otevřít příspěvekTento příspěvek je reakcí na článek Velké nadšení z MOOC už odpadlo. Co zůstalo? napsaný Emou Wiesnerovou. V tomto článku autorka prezentuje názory Michala Černého z Kabinetu informačních studií a knihovnictví na trendy, co se massive open online course, tedy MOOCů, týče. Jeho závěrem je, že MOOC kurzy jsou na ústupu. Že o ně klesá zájem, jejich míra dokončení je i u těch nejlepších asi 10 %, u ostatních je to ještě méně.
Otevřít příspěvekDnešní studenti mají k dispozici tolik studijních materiálů, že se nedá hovořit o tom, že by neměli z čeho studovat. Problém je přesně opačný – studijních materiálů je ohromné množství a spíše se v nich ztrácíme. Zvláště při studiu na některou ze souborných či státních závěrečných zkoušek je obtížné projít si vše, co jsme si předsevzali. A to i když se striktně držíme studijního plánu. I z toho, co jsme si přečetli, si často nepamatujeme tolik, kolik bychom chtěli.
Otevřít příspěvekDejte nám Vaši e-mailovou adresu a my Vám jednou za čas pošleme zprávu
ze zákulisí o tom, co se událo a co se chystá.
Spolek Nugis Finem vznikl, aby rozbil mýty, předsudky
a polopravdy o právu. Také proto název spolku v překladu
z latiny znamená „Dost nesmyslům“.
Web vytvořil Tomáš Hrkalík