Obrázek výše krásně demonstruje problém informačního boomu. Knih je tolik, že jeden život k jejich přečtení nestačí. O ostatních zdrojích nemluvě. Situace je ještě o to horší, pokud se v nich špatně vyhledává či se v nich nedá vyhledávat vůbec.

Přesně v této situaci jsem se nacházel před několika měsíci. Dokonce i jenom vypracované otázky ke státnici ze soukromého práva měly přes 600 stran. A to nemluvě o všech dalších zdrojích jako byly desítky učebnic a zápisky z téměř stovky přednášek. Ani nespočítám, kolikrát jsem strávil přes 20 minut listováním, jenom abych našel něco, co jsem už předtím četl. Řešení ale přece není tak složité. Problémem většiny současných materiálů je jejich roztroušenost. To, že informace nejsou na jednom místě, ale je nutné procházet více zdrojů, je pro studium neefektivní a zpomalující. V knihách ani jiných tištěných materiálech není možné vyhledávat tak, jako v těch elektronických. Cílené zjišťování informace třeba při opakování je tím pádem také složité.

S takovými problémy se ale nepotýkají jenom studenti. Rozevírání nůžek mezi schopností informace „konzumovat“ a množstvím dostupných informací je vědecky popsaným problémem, kterým se zabývají tzv. knowledge workers (či znalostní pracovníci, pokud preferujete češtinu). Co že přesně toto označení znamená a proč ho používáme? Používáme ho, protože nám chybí slovo pro popsání činnosti práce s informacemi. Po staletí informace utřiďovali a sbírali knihovníci. Slovo „knihovník“ má ale nyní úplně jinou konotaci. Když nám někdo řekne, že studuje knihovnictví, představíme si jeho pracovní uplatnění jako (vulgárně řečeno) oprašovatele knih v knihovně. Pojem knowledge worker popisuje přesněji, k čemu jsou absolventi knihovnictví (ke kterému se přidává přídomek „informační studia“) vedeni - totiž k dovednostem informace systematizovat a prezentovat v utříděnější a lépe použitelné podobě.

Problémy, které jsem popsal, a naše studentské zážitky zahrnující studium z mnoha nesystematizovaných zdrojů nás inspirovaly k novému projektu - Iurium Wiki. Wikipedie je skvělý zdroj, díky kterému se dají uchovávat a systematizovat informace. Obecná Wikipedie bohužel nemá punc odbornosti a zaručených informací. Proto je také často proklínána jak mnohými pedagogy, tak některými knowledge workers. Co do způsobu práce s informacemi je to ale naprosto převratný formát. Dodnes trvám na tom, že pro základní představu o tématu není lepšího zdroje než Wikipedie. Ano, všechny informace z ní je třeba brát s rezervou. Ovšem díky základním informacím a odkazům na další zdroje je možné si v krátkém čase udělat představu o odvětví, o kterém jsme nevěděli vůbec nic. Jednotlivé články navíc na sebe odkazují a Wikipedie je tak i skvělým nástrojem, který umožňuje studovat věci v jejich kontextu. A to vše bez nutnosti za cokoliv platit, kamkoliv jít či něco zdlouhavě vyhledávat.


Zatímco den má stále 24 hodin a lidský mozek je stále schopen pojmout pouze určité množství informací, celkové množství informací roste exponenciálně. Spodní křivka se označuje také jako tzv. kognitivní maximum.

Náš záměr je podobný, ale chceme pokročit i v oblasti zaručenosti informací. Inspirovali jsme se u projektu WikiSkript, což je projekt medicínský. Tato již téměř desetiletí fungující wiki obsahuje obdivuhodnou sbírku informací a spravuje ji stabilní komunita složená z mediků a pedagogů lékařských fakult. Díky tomu se daří celou databázi jednak rychle rozvíjet, zároveň ale informace i ověřovat a zaručovat. Za asi nejdůležitější prvek úspěchu WikiSkript považuji to, že se na kontrole článků podílí akademici, kteří mohou konkrétní článek označit zelenou fajfkou spojenou s jejich jménem. Stávají se tak jakýmsi garantem článku. Právě díky nim získává celý projekt punc odbornosti a zaručenosti.

Na stejných myšlenkách budujeme i naši právnickou wiki. Projektu jsme se věnovali celé léto. S potěšením můžeme oznámit, že dnes, 22.9.2016, ho oficiálně spouštíme. Wiki se nám podařilo do určité míry „naplnit“ obsahem (jako příklad je možné uvést vypracovaný článek o zániku závazku), i když nám zbývá ještě dlouhá cesta, než budeme mít skutečně obsáhlou právní encyklopedii. Nyní přicházíme do fáze, která je součástí života každé wikipedie. Celý projekt předkládáme vám - komunitě kolem nás. Každá wikipedie je totiž jen natolik „zdravá“, nakolik se o ni stará aktivní komunita vytvářející, rozšiřující a doplňující její obsah.

Naše wiki nemá být určena jen studentům právnických fakult, přestože předpokládáme, že to minimálně ze začátku bude majoritní součást komunity kolem ní. Pro studenty je totiž tento formát informací jako stvořený. Díky tomu, že ale součástí příspěvků budou i shrnutí judikatury a názorových proudů k jednotlivým právním pojmům, může být prospěšný i advokátům, státním zástupcům, notářům nebo třeba akademikům z právnických fakult. Stejně tak veřejnost může naši databázi využívat, i když pro ně budou naše články možná až moc odborné.

Proč to vlastně všechno děláme? Tvorba, systematizace a zlepšování materiálů o právu je naší prioritou a vnímáme ji jako možnou cestu ke zlepšování právního povědomí společnosti a rozvoji právního státu. Prací na tomto projektu ale sledujeme i výzkumné účely. Je to pro nás způsob, jak zkoumat proces tvorby a utřiďování informací - a také proces toho, jak jsou tyto informace pak používány. Všechny získané poznatky poté budeme moci dále využívat pro rozvoj všech našich projektů, ale zároveň je také šířit mezi odbornou komunitu věnující se informačním studiím. Výzkum a hledání řešení v oblasti systematizování informací a zlepšování přístupu k nim bereme jako jednu z  velkých výzev současnosti.

Chcete nám pomoci s tímto projektem? Stačí se jen zaregistrovat na wiki.iurium.cz a začít psát. Nebo chcete spolupracovat víc a stát se součástí stálého týmu wikipedie? Moc rádi vás přivítáme v našich řadách. Stačí nám jen napsat na wiki@iurium.cz.