Svatava Veverková je šéfredaktorkou internetového časopisu Právo21. Stála u jeho založení ještě v roce 2016, tehdy ještě pod názvem FAKT. Podobně jako u Nugis Finem, cílem Práva21 je rozšiřovat právní povědomí, a proto chtějí psát srozumitelně a pro každého. Ačkoliv by bylo určitě možné rozpovídat se o tom, jak se daří naplňovat tento cíl a sdílet zkušenosti z této oblasti, dnes se podíváme na druhou stranu rovnice – přínos takovýchto aktivit pro studenty. Právo21 nabízí studentům právnických fakult zapojit se do psaní textů do jejich časopisu a tím se naučit něco nového. Jedná se tedy o podobný koncept, který jsme zvolili pro budování naší právní encyklopedie Iurium Wiki zejména s ohledem na univerzitní kurz Encyklopedická práce, který od roku 2018 nabízíme na Právnické fakultě Univerzity Palackého a od roku 2019 na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Se Svatavou se budeme bavit o tom, jak se daří tento cíl naplňovat a jaké mají v jejich časopisu úspěchy, pokud jde o rozvoj znalostí a dovedností studentů práv.
V prvé řadě bych se rád zeptal, kolik studentů bylo a je zapojeno ve vašich aktivitách. Máte stabilní redakci, kromě toho k vám ale přispívá spousta dalších studentů. Kolik vám jich za ty 4 roky vašeho působení prošlo rukama?
Za čtyři roky našeho působení jsme spolupracovali s více než stovkou studentů a studentek. Ti nejaktivnější se stali součástí redakce. Kromě psaní se studenti podílejí také na editacích článků a korekturách. Tvoří plakáty a grafiky, organizují soutěže či třeba prezentují Právo21 na akcích určených veřejnosti. Jsme moc vděční za čas, který nám věnovali navzdory tomu, že pracovali bez nároku na honorář a bez kreditového ohodnocení ve škole.
Procentuálně kolik z těchto studentů jsou jednorázoví pisatelé - tj. ti, kteří vám prostě pošlou článek k publikaci, ať už sami od sebe nebo na vaši nabídku, a po úspěšné publikaci už o nich neslyšíte?
Zhruba jedna třetina autorů. Sami se snažíme aktivně oslovovat autory s nabídkou článků, když víme, že se věnují problematice, o které bychom chtěli napsat. Už z principu jde zpravidla v takových případech o jednorázovou spolupráci.
I tito studenti samozřejmě získali nějaké znalosti a dovednosti, vzhledem k jednorázové povaze to ale budete jenom těžko měřit a vyhodnocovat. Můžeme se tedy bavit pouze o kvalitě takto došlých textů. Jak si prvopisatelé vedou? Připravila je podle vás právnická fakulta na to, aby formulovali otázku a srozumitelně na ni odpověděli?
Napsat dobrý článek je uměním, kterému se neustále učíme i my v redakci. Takový článek totiž musí být nejen správný po odborné stránce, ale musí být také napsaný čtivou formou a mít zajímavý obsah. Největší problém u prvopisatelů spatřujeme ve schopnosti jednoduše a srozumitelně formulovat text. Prvopisatelé často píšou velmi dlouhá souvětí, opakují slova a nedokážou vystihnout klíčové sdělení. Výjimkou není ani nadužívání cizích výrazů nebo přebírání doslovných citací textů právních předpisů bez vysvětlujícího komentáře. Všimli jsme si, že pro ně není lehké napsat perex a titulek.
Nejlépe se studenti naučí pracovat s textem, když si psaní budou opakovaně zkoušet a budou dostávat zpětnou vazbu. Právnické fakulty mají dle mého názoru mezery v oblasti vzdělávání studentů v práci s textem. Otázkou ovšem zůstává, zda fakulty mají při dočasném financování kapacity pro takové vzdělávání. Z principu totiž musí jít o velmi individuální a časově náročnou práci s texty studentů. Já sama bych podobné kurzy uvítala. Píšeme články, abychom předali sdělení, text je pouze kódem, do kterého je sdělení vloženo. Nestačí, aby právnické fakulty předávaly znalosti ohledně toho, co má být obsahem sdělení. Měly by se zaměřit i na předání dovednosti, jak taková sdělení formulovat. Snad všichni raději čteme srozumitelné a výstižné texty. Pokud studenty nenaučíme srozumitelně psát, nebudeme moci takové srozumitelné právní texty v budoucnu ani číst. Jsou to totiž právě studenti, kteří se jednou dostanou do role advokátů, soudců, akademiků nebo dalších právních profesí. Pro mě je opravdovým odborníkem ten, kdo umí stejně dobře vysvětlit právní problém zkušenému právníkovi jako laikovi. Schopnost pracovat s textem je známkou toho, že právník problematice opravdu rozumí.
Jak zajišťujete poskytnutí kvalitní zpětné vazby studentům?
Odevzdaný článek putuje nejprve k editorovi. Ten zkontroluje, že je bez obsahových chyb a že na sebe navazují jednotlivé pasáže. Pokud má návrhy k dopracování, upozorní na to autora v komentáři. Editor zároveň navrhuje úpravy textu, které mají zajistit větší čtivost a srozumitelnost. Aby student co nejlépe viděl, jaké pasáže se upravují, zasahuje editor do textu v režimu změn. Mnohokrát se nám stalo, že editor článek upravoval delší časový úsek, než jej psal samotný autor. Následně se vrací článek k autorovi, který jej dopracuje dle komentářů. Jakmile jsou obě strany spokojené, předá se článek na dvojí korekturu. Ve finále čtu článek ještě já a provádím finální úpravy. Jakmile článek odpublikujeme a někdo pošle pochvalnou nebo i kritickou zpětnou vazbu, autorovi ji rovněž předáme. Na jednom článku se tak podílí hromada lidí.
Co studenti uvádějí jako nejčastější důvod, proč u vás publikovat? Jsou to spíše získané znalosti a dovednosti, nebo je to spíše o položce do životopisu?
Nejčastěji se setkáváme s tím, že se studentům líbí koncepce mediální platformy Právo21. Chtějí být její součástí, utvářet její obsah a zároveň získat nové znalosti a dovednosti. Od některých studentů máme zpětnou vazbu, že nikdy netušili, jak daleko je Právo21 posune. Díky korekturám v našem časopise se dostali například ke korekturám odborných knih. Pokud je spolupráce s námi pro některé také položka do životopisu, máme z toho jen radost. Znamená to, že Právo21 je něco, s čím se můžou pochlubit. A to je skvělé.
U těch studentů, kteří jsou s vámi v redakci spíše dlouhodobě – pozoruješ nějak jejich vývoj v průběhu času? Jak velké zlepšení je možné pozorovat? Je to možné nějak zobecnit?
Zlepšení určitě pozoruji. Minimálně v tom, že autoři odevzdají článek v šabloně, kterou jsme pro ně připravili. Navrhují často zajímavější témata, lépe pracují s textem. Zlepšení zobecnit nejde, to není něco, na co by existovaly tabulky. Každopádně si velice vážíme všech, kdo s námi spolupracují dlouhodobě, protože právě díky takovým lidem existuje Právo21.
Jak hodnotíš podporu ze strany právnických fakult k vašim aktivitám? Už jsi zmínila, že studenti články píšou bez nároku na finanční honorář, ale i univerzitní kredity. Pokoušeli jste se nějakou formu podpory pro tento typ dovednostního vzdělávání vyjednat?
V roce 2016 a 2017 existoval univerzitní program rektora MU na podporu tvorby studentských časopisů zaměřených na vzdělávání, vědu a akademické dění. Z něj jsme po dva roky hradili náklady spojené s tvorbou časopisu. Tento program byl bohužel zrušen a dle našich informací jej univerzita neplánuje obnovit. Zkoušeli jsme univerzitu žádat o podporu i skrze jiný program, ale byli jsme odkázáni na fakultu.
Oslovili jsme proto Právnickou fakultu MU, která nám uhradila část nákladů na tisk jednoho dvojčísla. Šlo ale o ad hoc finanční podporu. Nepodařilo se nám dohodnout na fakultním programu, ze kterého bychom mohli hradit náklady spojené s tiskem a sponzorováním článků na sociálních sítích dlouhodobě. Snažíme se proto shánět peníze od soukromých subjektů. Našimi partnery jsou advokátní kanceláře. Máme také založenou dárcovskou výzvu, kam může přispět kdokoliv.
Nicméně Právnická fakulta má zřízen stipendijní program na podporu spolkových aktivit. Z něj můžeme žádat o stipendium až do výše sto tisíc korun za akademický rok pro celý spolek. Stipendium je potom poměrně vypláceno zapojeným studentům. Vzhledem k tomu, že se jich na tvorbě podílí velké množství, jde spíše o třešničku na dortu. Třešnička je to ale sladká a studenti mají vždy obrovskou radost. Bohužel je tu velké množství absolventů, kteří s námi spolupracují a kteří už na stipendium nárok nemají.
Podpora se nám dostává i mnoha dalšími způsoby. Masarykova univerzita nám např. bezplatně spravuje webové stránky. Ze spolupráce s univerzitními IT pracovníky jsme nadšení. Tolik ochoty a odbornosti se jen málokde vidí. My si články na web nahráváme samozřejmě sami, ale pokud je potřeba přidat na webové stránky nějakou novou funkci nebo vyřešit složitější IT problém, máme se na koho obrátit. Když jsme v minulosti vydávali tištěné číslo, pomáhala nám fakulta také s jeho sázením a zajišťováním komunikace s tiskárnou. Pravidelně nás zvou na akce, které pořádají, a kde můžeme propagovat naši činnost. Za tuto podporu jsme velice vděční a bez ní by Právo21 nemohlo existovat.
Horkou novinkou je, že jsme se s vedením fakulty dohodli na možnosti studentů absolvovat u nás povinnou právní praxi. Kvůli koronavirovým omezením spousta advokátních kanceláří či soudů odmítla studentům praxe poskytnout. Práce u nás probíhá vzdáleně, a tak se jí koronavirus naštěstí nedotkl. Máme tak několik studentů a studentek, s nimiž nyní úzce spolupracujeme při tvorbě jejich často vůbec prvních právních článků.
Vedení fakulty nám přislíbilo také jednání ohledně povinně volitelného předmětu, do kterého by se studenti spolupracující s Právem21 mohli přihlásit a získat díky tomu kredity.
John A. Gealfow
John je prezidentem spolku Nugis Finem a jedním z jeho spoluzakladatelů. Kromě toho se věnuje svému doktorskému studiu na École de droit de la Sorbonne v Paříži a na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Téma jeho dizertačního výzkumu je Princip právní jistoty a jeho role v právním státu. Od roku 2020 je kancléřem organizace SILPEM, mezinárodní skupiny zaměřené na internacionalizaci právní filozofie, etiky a metodologie. Působí jako advokát.